Podzimní prázdniny s panem Dubínkem
Letošní prázdniny jsme strávili s panem Dubínkem. Netradičně jsme se sešli v Kaťáku a čekali co bude. Vše začalo tím, že do sálu vstoupilo zajímavé stvoření, s mapou v ruce, kloboukem na hlavě a bylo zvláštně, tak nějak podzimně, oblečené do barevného listí. Vypadalo velmi zamyšleně a v první chvíli si nás vůbec nevšimlo, jen hledělo do mapy a opakovalo si: „No, tady někde už to přece musí být, ta křižanovská zámecká zahrada." Protože jsme lidé Křižanova znalí, tak jsme ztracené postavičce pomohli a doprovodili ji do zahrady. Tam nás čekal dopis od nějakého pana Dubínka, který pro nás vypravil speciální expres z křižanovského vlakového nádraží. Každý z nás obdržel též vstupenku na jeho panství v Březí, kamž jsme byli pozváni.
Tak jsme se rychle vydali na objednaný vlak, protože nechat si jej ujet, by byla velká škoda a možná i předčasný konec výletu.
Vystoupili jsme ve stanici Vlkov a vydali se polem nepolem, polňačkou nepolňačkou, vstříc teplu panství pana Dubínka. Nezabloudili jsme, jelikož vedení skupiny bylo svěřeno velmi zodpovědné osobě.
U vchodu nás vítalo dvořanstvo (služebnictvo) našeho hostitele. Všichni jsme se museli prokázat pozvánkou (a vstupenkou zároveň) ve tvaru dubového listu. Bylo nám sděleno, že pan Dubínek má spoustu práce, a že jej dnes nemůžeme rušit. Také nám byla ukázána (zvenčí) jeho pracovna, abychom v jejím okolí příliš nehlučeli a nerušili jej při práci.
Dobře jsme pojedli a popili a zahráli pár her na rozkoukání se. Služebnictvo pana D. se o nás dobře staralo, dalo nám i večeři a zatopilo. Závěr dne jsme strávili ve ztemnělém kostele při svíčkách. To jsme ještě netušili, že temnotám a svíčkám není ještě konec. Ale popořádku...
Po návratu z kostela jsme se všichni nachystali na spánek a v klidu zalezli do svých spacáků..., když tu najednou někdo zaťukal na okno. Moc jsme si toho nevšímali, ale po chvíli se ozvalo zaťukání ještě silnější a do třetice znovu. To už bylo celé panství na nohou, jen pan Dubínek asi spal. Nastal zmatek. Vyhlíželi jsme z okna v temné noci pachatele tohoto nedobrého vtipu, když tu náhle zhasla všechna světla v domě. Sešli jsme se v jedné místnosti a čekali, co bude následovat. Přišla za námi i nejmenovaná vedoucí, aby nás „uklidnila" strašidelnou historkou. Moc se jí to (ne)povedlo. V polovině jejího vyprávění se totiž v okně objevil, ránou doprovázející, vzkaz. To vyděsilo i tuto otrlou tábornici. I vykřikla. Krev nám tuhla v žilách. Na vzkazu stálo, že níže jmenovaný se musí připravit na noční pochod, obléci se, a vyjít sám na temnou chodbu. To se neustále opakovalo, až nás postupně opustili všichni odvážní jinoši. Co se s nimi dělo a kam šli jsme nevěděli, protože se nikdo nevracel. Asi po hodině a půl se naštěstí podařilo obnovit dodávku elektrického proudu a současně se navrátili i všichni odevšivší. Vyprávěli nám o slabém světle svíček, o temných silách zavírajících dveře prastarého sklepení, o dlouhých točitých schodech, o skřípaní zubů a tajemném muži v černém plášti, jenž nepromluvil slova (asi mu byl vyříznut jazyk), kterýžto všem udatným chlapcům za jejich statečnost předal pamětní list, sloužící jako důkaz jejich odvahy. Plni dojmů jsme pozdě v noci usnuli.
Druhého dne nás slunce probouzelo do jasného a mrazivého rána. Přivítali jsme den rozcvičkou. Využili jsme krásného počasí a dopoledne strávili v pohybu na tamním fotbalovém hřišti u velmi netradičních her (např. pakobal). Poté následoval oběd. Pak každý z nás tvořil svůj list přání. Po večeři jsme, ještě sedíce společně v jídelně, zaslechli nám do té doby neznámý hlas. Byl to k našemu úžasu sám pan Dubínek, který nedostal od svých kuchařů večeři. Byl tedy nucen hladov přerušit práci a vyjít ze své pracovny, aby si postěžoval a sjednal u služebnictva nápravu. Když nás spatřil byl velmi potěšen a překvapen zároveň (asi zapomněl, že nás pozval - přepracovanost). Představil se nám, přivítal nás na svém panství a měl pro nás ještě jednu nelehkou zkoušku. Udatní a prověření chlapci dostali za úkol hlídat dům a osoby něžnějšího pohlaví, čili holky, měly postupně přenést naše tajná přání (v papírové podobě) do ještě tajemnější schránky. Ta byla umístěna v tmou pokryté zahradě ve vykopané jámě. Vchod do zahrady opět hlídal ten podivný muž v černém hábitu.
I tento úkol všichni zvládli a za odměnu nás pozval pan D. na oslavu svých, téměř kulatých, 201. narozenin. Připravili jsme si pro něj různá překvapení - scénky a písně - a vděčný pan Dubínek nám nabídnul bohaté občerstvení a vyprávěl nám o historii své rodiny, snědém bratranci z jižní Afriky a mnoho dalších zajímavostí ze života svého i jiných zajímavých stvoření. Jelikož je již postarší, šel spát dříve než my a tak slavení a tanec zbyl na nás.
Ráno se nám příliš nechtělo vstávat, ale protože nás čekalo balení a v 11:00h opět přistavený expres ve Vlkově, museli jsme.
Kolem poledne jsme již stáli opět u Kaťáku a pomalu se rozcházeli do svých domovů. Byl to kouzelný víkend.
wačipi
Komentáře:
| 10.11.2009
-..kritičce :e) | - 10.11.2009
| 11.11.2009
-tsss...;) | - 13.11.2009
| 14.11.2009
-zobraz komentářepřidej komentář
AKCE
06. 12. 2024 - 19:30
PÁTEČNÍ PODVEČER: Cesta napříč Británíí
Cesta dodávkou napříč Velkou Británií... tichý anglický venkov, majestátní welšská příroda i divoká skotská vysočina...města a místa, která formovala dejiny Británi a její kulturu... Přednáší Honza Moravec Vstupné dobrovolné
REAKCE, NÁPADY
budeme velmi rádi, když nám pošlete své názory a náměty k činnosti.
ANKETA
Který den by Vám vyhovovalo divadlo?
Neděle, se začátkem okolo 18. hod ...(6)
celkem hlasovalo 54 lidí
ODKAZY
Kaťák je i na facebooku!
www.krizanov.cz - stránky městyse Křižanov
Galerie Dvorek - výtvarná kultura v Křižanově
Vodotrysk - křižanovský školní časopis
Farma u Zoubků - ubytování, výrobamasa
TJ Efekt - cvičení nejen pro efekt